Plánování je v podnikání velice důležité.

Bez jasného cíle a plánu se totiž člověk plácá od jednoho k druhému. Měla jsem to dřív také tak. Pak jsem ale s plánováním začala a najednou to lítalo :). Stíhala jsem x-krát více, než dřív.

Máte s plánováním problém?

Nebo začnete a brzy s tím zase \"seknete\"? 🙁

Tak přesně pro vás je tento trénink! 😉

Vítejte v on-line programu Plánuji, plánuješ, plánujeme

Plánování je v podnikání velice důležité.

Bez jasného cíle a plánu se totiž člověk plácá od jednoho k druhému. Měla jsem to dřív také tak. Pak jsem ale s plánováním začala a najednou to lítalo :). Stíhala jsem x-krát více, než dřív.

Máte s plánováním problém?

Nebo začnete a brzy s tím zase \"seknete\"? 🙁

Tak přesně pro vás je tento trénink! 😉

Ideální doba pro studium kurzu je 1 video denně, ale jakým tempem budete skutečně postupovat, je na vás :).

Vítejte :),
ve svých kurzech začínám vždycky stejně a nebude tomu jinak ani tady. Ještě než se pustíme do zapisování, potřebujeme si udělat jasno v tom, proč se to toho pouštíme. Chci, abyste se ale zamysleli hlouběji...

Proč vlastně chcete plánovat? Myslíte si, že se s plánováním váš život zlepší? Chcete zhubnout? Pročchcete zhubnout? Chcete to, protože by se to asi mělo, nebo jste se pro to doopravdy rozhodli?

Nebo třeba... chcete vydělat milion (dosaďte si vlastní částku)... proč chcete vydělat milion? Co si pak myslíte, že se změní? Odpovíte třeba... protože nechci každou korunu třikrát obrátit, než ji utratím... OK... a když budete mít milion...

Nebudete muset šetřit... ale... je to doopravdy to, co chcete? Není tam skrytého něco jiného? Třeba: Hádáme se doma kvůli penězům, proto chci milion... proč tedy chci milion? Proto, aby byl doma klid... Co můžu udělat už teď, abych měla doma klid i když ještě nemám ten milion?

Snad to říkám srozumitelně... jde o to, že často něco chceme, ale vlastně chceme něco jiného :).
Než se do něčeho pustíte, udělejte si jasno.

Váš první dnešní úkol tedy je vyplnit si pracovní listy a udělat si jasno.

Váš druhý dnešní úkol je napsat do FB skupiny nebo mně do mailu, čeho v roce 2018 chcete dosáhnou, proč jste se do programu přihlásili.

Ano, opravdu jste v programu o plánování, ale myslíte, že má smysl se do něčeho pouštět, když nemáme jasno? To je jako někam jít, jen proto, abych mohla říct, že jdu, ale vlastně vůbec nevědět kam. Má to cenu?

Často na tom splnění něčeho ztroskotá, protože když po pár dnech, týdnech, měsíci... zapomeneme, proč to děláme, prostě to dělat přestaneme, to dává smysl, že?

Dnes si můžete do plánovače zapsat, konečně mám jasno, nebo tak něco, abyste tam neměli hned první kolonku prázdnou :). Tedy až po tom, co jasno mít budete :). Buďte v práci poctiví, děláte to pro sebe :).
Děkuji za to, že jste tu se mnou byli a těším se na Vás zase zítra :).

Pokud už máte jasno v tom, proč to děláte, ať už je to podnikání, hubnutí, změna životního stylu, změna zaměstnání nebo cokoliv jiného, podíváme se na to, jak si to naplánovat.

V první řadě je důležité, být pro to opravdu rozhodnutý. O tom jsem mluvila už včera... Je totiž rozdíl, zda do něčeho jdeme s nastavením zkusím to, nebo jdu do toho a změním to, dám to!

Další, co pokládám za důležité zmínit, je že často chceme všechno a ideálně HNED. Na začátku roku si napíšeme třicet věcí, které chceme splnit a kolik jich máme hotových na konci roku? Možná dvě, tři... možná ani jednu.

Plňte si své úkoly, předsevzetí a plány postupně. Kam směřujete pozornost, tam to roste, ovšem když ji tříštíte mezi x různých činností, pozornost klesá a nakonec se člověk dostane do situace, kdy si říká, že na to kašle, protože se v tom všem, co má vlastně dělat, ztratí.

Vloni jsem si řekla, že chci zhubnout, naučit se anglicky, resp. angličtinu oprášit a vylepšit, taky, že chci rozjet on-line podnikání a že chci pracovnu. No, s tou angličtinou jsem to nemyslela vážně.. prostě jsem si to tam napsala proto, že se to má. O tom jsem mluvila už včera. Hubnutí jsem tam dala, protože se mi na jednom obrázku líbila sexy hubená paní, ale když jsem o tom nedávno přemýšlela, nebyla jsem úplně ochotná cvičit a něco pro to dělat. Měla jsem totiž jinou prioritu, asi tušíte, jakou. A na to jsem se vrhla. Na rozjezd podnikání. Tam jsem postupovala krůček po krůčku a zadařilo se.

To, co si stanovíte, je potřeba si ještě rozplánovat. Třeba chci zhubnout 20 kilo... asi je nezhubnu dneska, že ? 🙂 (I když špatné by to určitě nebylo :D). Takže si stanovím, že za týden chci zhubnout kilo (i když lepší je měřit se než vážit). Napíšu si, že v pondělí si zacvičím něco pro kondici, v úterý posilování a podobně... a každý den, který splním, co jsem si zadala, si do plánovače napíšu smajlíka, fajfku, prostě něco. Takový malý rituál splnění. Fajfka jako symbol, že jsem to dala 🙂. To třeba funguje mně. Mimochodem, kdybyste někdo chtěli program na cvičení, docela hardcore teda, ale funguje, napište :).

Stejně tak u podnikání... Chci rozjet podnikání.. dobrý, no, ale... Co pro to udělám? Na jaké dílčí kroky si to rozdělím? Seřaďte si to.. Třeba 1. dodělám e-book nebo e-booky (a na to se 100% zaměříte, uvidíte, že to budete mít během chvilky hotové) a pak, až to budete mít, si stanovíte další krok...

Jako během dne, týdne, měsíce, nezhubnete 50 kilo (pravděpodobně), taky asi nestihnete udělat všechno podnikatelského, co chcete. Když budete ale jednotlivé části skládat jako puzzlíky, uvidíte, že na konci roku budete mít všechno hotové + x věcí navíc, které vás v průběhu napadnou :).

Pokud máte plány, předsevzetí z různých oblastí, nesnažte se plnit všechno najednou. Většinou to pak stojí za houby. Až si splníte jeden bod, jděte na další.

Doporučuji také neodkládat své plány na zítra, pozítří a podobně, ale prostě začít hned... chcete hubnout? Cvičit nebo zajít na procházku? Udělejte to hned. Chcete dokončit rozdělanou práci? Dodělejte ji! Ne zítra, ale dnes! Vždycky se ptejte: Co můžu pro to, abych se přiblížil k cíli udělat dnes? Teď hned?

Protože ani já nemám vždycky ideální den (tedy vlastně skoro nikdy), stanovím si, co chci stihnout za týden, a pak si večer před spaním připravím, co chci udělat den následující. A ráno už vstanu s tím, že prostě vím, co ten den dělat a dám mu jasný směr.

Když to nestihnu a plánuji si to až ráno, většinou dobu trvá, než se rozkoukám, něco vymyslím a pak zjistím, že na realizaci mi už moc času nezbývá.

Vaším denešním úkolem je vyplnit si pracovní listy, kde si \"rozporcujete\" svůj cíl. Pokud máte cílů víc nebo cíle z různých oblastí, zaměřte se nejprve na jeden, který je pro vás nejdůležitější. Pokud si nevíte rady, napište mi :).

A na FB se pak ve skupině podělte, jak se Vám to podařilo.

Pokud máte \"rozporcováno\", začněte se zapisováním. Napište první úkol na zítra, který jste na 1000% odhodláni splnit! Ať se děje co se děje.. i kdyby padaly trakaře, i kdyby dávali něco \"peckovýho v telce\"...

Abych vás dneska nezahltila, pojďme si to shrnout:
- Důležité je vaše nastavení, se kterým k plnění (čehokoliv) přistupujete.
- Všechno není HNED a proto je potřeba počítat s tím, že výsledky se dostaví, ale ne po jednom cvičení nebo jednom splnění úkolu ze seznamu.
- Svůj cíl si rozdělte na dílčí kroky (např. za měsíc budu mít v pase o 5 cm méně).
- Pokud něco chcete, neodkládejte to na zítra, ale začněte IHNED. To je fuk, že je půlka dne pryč!
- Plánování si přizpůsobte, aby vám vyhovovalo (já si plánuji činnosti večer a jen na jeden den... taky, aby mi pak za týden daly to, co potřebuji mít splněno).

Těším se na vás zase zítra :).

Včera jsem se zmiňovala o vision-boardu a až pak si uvědomila, někteří z vás možná nevědí, co to je. Takže dnes bych se jím ráda zabývala trochu víc :).

Vision-board je \"nástěnka snů, plánů, vizí...\"

Co se na takovou nástěnku dává? Prostě to, co si přejete!

Jak může vypadat? Třeba takhle:

Nebo si své sny můžete namalovat, provedení je na vás :).

Jak už jsem včera říkala, dávejte si tam ale jen to, co OPRAVDU chcete (můžete si všimnout sexy paní i učebnice angličtiny :D). Nebo si tam dejte to, co tolik nechcete, ale počítejte s tím, že se vám to pravděpodobně nesplní.

Pro mě je tvorba vision-boardu takovým rituálem. Nikdy netvořím, když je doma ještě někdo krom mě a tvoření si užívám. Nelpím na tom, aby nástěnka visela hned 1. 1., protože bych do ni mohla vložit energii \"tlaku\" a to pak není ono 🙂 (to už mám taky za sebou, tak vím, o čem mluvím). Nástěnku jdu dělat, až když to tak cítím, mám do toho chuť a vím, že pak budu tvořit v té správné energii :).

Když mám hotovo, vyvěsím ji na viditelné místo. V naší domácnosti už má to své a vidí ji všichni, kdo k nám přijdou, ale hlavně ji mám na očích téměř neustále já... A O TO JDE! Musím říct, že když jsem tvořila první, bylo mi to trochu trapné... kór, když jsem měla někomu vysvětlovat, co to vlastně je (krok z komfortní zóny, poodhalení \"soukromí\" = později se mi tento trénink celkem hodil :)). A nebo když ji můj partner zkoumavě okukoval, říkala jsem si, jestli si nebude myslet, že jsem se zbláznila... Ale kupodivu ne a dokonce jsem pak zjistila, že některé sny se mi snaží plnit i on :).

A málem bych zapomněla: slíbený model, podle kterého \"sestavuji\" své nástěnky a který mi funguje:

Ale mám řešení i pro vás, kteří nechcete někam strkat nástěnku :). Prostě si svá přání napište na papírek a mějte ho u sebe. Budete mít jistotu, že ho neuvidí nikdo, kdo nechcete, ale zároveň se na něj budete moci kdykoliv podívat a své sny si připomenout.

Vaším dnešním úkolem je zapsat si úkol na zítra... Pokud už máte splněný ten dnešní... Nic jiného. Ano, můžete si vytvořit vision-board... Ale jen pokud chcete! A nezapomeňte, že to, co tam dáte, se samo nesplní, opět jsme u toho, co už jsme si říkali... Když něco chceme, nestačí na to koukat a přát si to, ale je potřeba pro to něco udělat :).

Krásný den, dnes pro vás mám příběh dvou kamarádek.

Řekněme, že jedna se jmenuje Karla a druhá Jana. Karla má zaměstnání, ve kterém vydělává celkem dost peněz, ale toto zaměstnání jí ubíjí. Má magisterský titul, manžela, nové bydlení.

Jana na rozdíl od Karly má práci, která neodpovídá jejímu vzdělání, ani schopnostem, ale je si jistá tím, že si nic jiného nezaslouží. Vztah s parterem je jak kdy. Jednou nahoře, jednou dole. Nemají moc peněz a každou korunu musí dvakrát obrátit, než si něco koupí.

A tyhle dvě kamarádky se jednoho dne rozhodnou, že se vrhnou do on-line světa. Dobu to trvá, než se rozkoukají a naučí alespoň základy, obě se ale snaží \"držet krok\".

Jejich cesty jsou podobné, sem tam se rozejdou, každá za jiným poznáním, ale vždy se zase sejdou a sdílí spolu poznatky. Jana si ale něčeho všimne... Karla se snaží dělat tisíc věcí najednou a výsledky nejsou nikde moc vidět. Jana to vidí, protože to taky tak chtěla dělat, ale došlo jí, že když bude tříštit pozornost, postupovat třeba bude, ale pomaleji. A upřela pozornost k jednomu projektu... I když by jich chtěla dělat tak pět najednou (má to tak nastavené).

Uplynul rok a Karla se se svými x činnostmi příliš neposunula a přemýšlí, že se na to celé vykašle. V jejím slovníku se často vyskytuje nejde, nedá se, ALE já nevím to nebude fungovat... Aniž by tomu dala šanci (ať už to bylo cokoliv). Když jí Jana nabízí možnosti řešení a pomocnou ruku, je vidět negativní postoj a Jana slyší neustálé stížnosti...

A tak se jejich cesty rozešly.

Karla neustále dělá asi tisíc činností a nikde to není výrazně vidět (dokonce si najala paní na úklid, dceru jí často hlídá matka), zatím co Jana si jde za svým, už má kolem sebe i pár lidí, kteří ji sledují, její podnikání se stále rozvíjí a je spokojená :).

Možná si říkáte, jak to souvisí s plánováním... Zkrátka, kam směřujete pozornost, tam to roste... už jsem to říkala, ale je to hodně důležité.

Když jsem začala s on-line podnikáním, nevěděla jsem, do čeho se pustit... Nakonec jsem začala s Wordem. Ano, teď už jsem trošku jinde, i když s Wordem stále pracuji... Ale taky mě zajímal osobní rozvoj a další věci a i jsem rozmýšlela, že bych dělala víc věcí současně. Nyní jsem moc ráda, že jsem to neudělala.

Ano, mám víc projektů a nakonec dělám všechno, co jsem chtěla a ještě něco navíc. Našla jsem způsob, jak to propojit. Ale ať už to bylo cokoliv, dělala jsem to postupně a vždy aktuální projekt měl prioritu č.1.

Stejně tak, když jsem se po porodu rozhodla cvičit. Byla to priorita č.1 (samozřejmě nepočítám péči o novorozence :D)... Ale když jsem měla chvilku a věděla třeba, že Dominik bude spát, šla jsem prostě cvičit... ne rozjíždět podnikání, studovat a podobně.

Když jsem se rozhodla zaměřit pozornost na peníze, záměrně neříkám šetřit, protože před časem jsem se rozhodla, že šetřit nechci... Raději hledám možnost, jak zvýšit svůj příjem, než abych šetřila. Zkrátka, první věc, kterou jsem udělala ráno, byla, zapsání si příjmů a výdajů... I když jsem měla dost jiné práce :).

A vždycky mi to fungovalo... Kam jsem směřovala pozornost, tam to rostlo :).

Vaším domácím úkolem dnes je, zapsat si vaši prioritu č.1 (pro tuto chvíli) na A4 (můžete si stáhnout a jen doplnit). A tuto A4 si dejte na viditelné místo. Bude vám připomínat, abyste se drželi na cestě :).

A zapište si činnost na zítřek :).

Budu se těšit zase zítra 🙂

Včera jsme si stanovili cíl, prioritu všech priorit, která bude splněna jako první.

Dnes po vás chci, abyste se zamysleli nad tím, kdy bude tato věc hotová.

Třeba... zhubnu 3 kila, dopíšu e-book, najdu si nové místo k bydlení, podívám se na to, jak bych mohla trávit svůj volný čas a podobně.

Neříkejte za měsíc, nebo za tři měsíce, to můžete totiž říkat stále... Stanovte si datum, které si napíšete do plánovačů i na včerejší A4, kam jste si cíl napsali.

A pokud to chcete posunout na vyšší level, dejte to na FB do skupiny nebo do komentářů přímo tady na stránce.

Víte proč? Veřejné závazky totiž fungují. Důkazem toho jsou moje tři, vlastně čtyři on-line kurzy.

Nedávám ven věci, až když je mám hotové, ale spouštím je ještě před dokončením. Dělám to tak, abych věděla, že to zvládnu dokončit a i když to byl sem tam mazec, vždycky jsem to splnila.Neměla jsem totiž na vybranou a můžu říct, že to je hodně velký bič a sem tam taky hodně velký stres, ale funguje to :).

Když víte, že za tři dny musí být horový další krok kurzu a vy ho ještě nemáte, věřte, že vás to donutí pustit se do práce :).

Berte termín vážně a zamyslete se reálně. Nedávejte si nesplnitelné termíny, ale ani zbytečně dlouhé. Pokud si dáte dlouho časovou lhůtu, budete mít tendenci odkládat.

Až si termín stanovíte, připište si k němu taky svou odměnu. Něco, co vám opravdu udělá radost! Třeba něco, po čem tajně pokukujete, ale stále nevíte, jestli si to koupit.

 Nezapomeňte si zapsat do plánovače a já se těším zase zítra :).

Čas je vzácný, kór v dnešní uspěchané době...

Jak často říkáte NEMÁM ČAS! NESTÍHÁM!?

Byly doby, kdy jsem to říkala stále!! A taky jsem ten čas opravdu neměla a nestíhala. Bylo to celkem nepochopitelné. Bylo to ještě v dobách, kdy jsem neměla Domču. Chodila jsem do práce, to ano, ale pak už byla pánem svého času... A přesto jsem \"nestíhala\".

No, a když se pak narodil Dominik... :D... Co vám budu povídat, že!? Pak jsem se ale začala \"trénovat\" v pozitivním myšlení a...

Možná se vám to bude zdát zvláštní, přitažené za vlasy, ale změnilo se to. Vím, že zvládnu, pro co se rozhodnu a stihnu všechno, co stihnout chci. Jasně, člověk musí být trochu realistický a nemůžu si dát  úkol, že za noc postavím celý on-line kurz, ale třeba před Vánoci jsem se potýkala s tím, že jsem měla tolik zakázek a tolik práce, až mě to chvílemi děsilo.

Pak jsem se ale uklidnila a řekla si, to zvládneš... A ono to šlo. Práce \"odsejpala\", že jsem se nestíhala divit. 

Schválně, jak často používáte nemám čas, nestíhám apod. vy? Zkuste se pozorovat a uvědomovat si to a odbourávat to. 

OPRAVDU NEMÁM ČAS?

Často také nemám čas slouží jako podvědomé NECHCE SE MI! Já třeba nemám čas cvičit a jsem si toho moc dobře vědoma. Nemám čas cvičit, protože se mi do toho teď prostě nechce.

Kdybych totiž opravdu neměla čas, nevzala bych najednou štětku do ruky a nešla malovat.

Kdybych totiž opravdu neměla čas, nedělala bych pro druhé práci navíc, kterou po mně nikdo nevyžaduje.

Kdybych totiž opravdu neměla čas, nenavařila bych x jídel. PROSTĚ se mi cvičit NECHCE. 

Ale vím o tom a s tím už se dá pracovat. Nic si nenalhávám :).

PRAVIDELNOST

Říkala jsem vám také o tom, jak je důležité tu danou věc dělat pravidelně, než si vytvoříme návyk. A v tuhle chvíli nemyslím mít určitou hodinu, např., že se své činnosti budete věnovat od 18 do 20 hodin nebo každý den po probuzení, nebo každý den 2 hodiny, protože vám, že to vždycky nejde (i když to je lepší), ale myslím tím KAŽDÝ DEN (snad je to srozumitelné :))...

Opravdu není potřeba hned na to mít hodiny času, ať už je to cokoliv. Když jsem hubla, měla jsem omezený čas na cvičení = když Dominik spal (proč mi tento návyk nezůstal? Prostě ho nahradil jiný, pro mě s vyšší prioritou), když jsem šla do on-line podnikání a všechno se učila, měla jsem taky omezený čas... nepravidelný. Sem tam se mi povedlo věnovat tomu hodinu, někdy ale jen 15 minut.

Najdete každý den 15 minut???

Tehdy jsem věděla, že \"MUSÍM\" alespoň těch 15 minut pracovat! Co se dá udělat za 15 minut? Záleží na tom, jestli je to 15 minut plné soustředěnosti... A nebo 15 minut mezi mailem, Facebookem a vaší činností :). Ale o efektivitě si řekneme zase zítra.

Vaším dnešním úkolem je:

1. Pozorovat svá nemám čas, nestíhám, uvědomovat si je a postupně je odstranit ze svého slovníku.

2. Zamyslet se nad tím, zda nemám čas opravdu znamená, že čas nemáte!

3. Zapsat si zítřejší úkol :).

Krásný den :),

čas je velice vzácný, protože to je něco, co nedokážeme vrátit. Den má jen 24 hodin, hodina 60 minut. I kdybychom měli milion, čas navíc si za něj nekoupíme. 

Proto bychom měli přemýšlet o tom, zda svůj čas trávíme efektivně. Využíváme možnosti na maximum!? Shodli jsme se na tom, že pokaždé nemáme na určitou činnost dny nebo dlouhé hodiny, ale že musíme často činnosti \"napasovat\" do celkem krátké doby.

Nevěřila jsem tomu, ale i za krátkou dobu se dá udělat spousta věcí, když se maximálně soustředíte. Určitě to taky znáte. Představte si, že jdete mýt okno, nebo auto, nádobí... to je jedno a neustále musíte odbíhat...třeba k dítěti. V případě okna lézt nahoru a dolu a vždy, když slezete, z dané činnosti vypadnete a pak se k ní vracíte znovu... když budete každých 10 minut lézt nahoru a dolu, nebo odbíhat od našamponovaného auta, apod., jak dlouho vám taková činnost bude trvat?

Myslím, že se shodneme na tom, že určitě déle, než když se na to plně soustředíme a máme čas jen na danou činnost. 

Stejně tak, jako když půjdete cvičit a každou chvíli vám bude někdo volat... Jaký to bude mít asi smysl, když každou chvilku vypadnete z rytmu, protože \"musíte\" někam odběhnout.

A přesně taková vyrušení představují mobilní telefony, Facebook, e-mail a další, ale i dítě, manžel, manželka,... proto doporučuji k práci sedat ve chvíli, kdy víte, že budete mít 100% klid. Vypněte Facebook, televizi, mobil, nebo ho odneste do vedlejšího pokoje a soustřeďte se jen na práci. Časem to možná ani nebude potřeba...

Když jsem s trénováním pozornosti a efektivním prováděním činností začínala, opravdu jsem musela večer, když byl všude klid a všichni spali. A nejprve jsem se musela hooodně hlídat, abych nekoukala na Facebook nebo někde něco nečetla... samozřejmě absolutně nedůležitého.

Dnes už jsem na tom tak, že dokážu pracovat i kdyby kolem mě měly jezdit traktory. Prostě se dokážu maximálně soustředit na činnost, kterou dělám a proto ji mám celkem rychle hotovu. Ale nemyslete si, nejsem robot, a taky mě, jako každou ženu ovlivňuje fáze menstruačního cyklu. 

Ale i s tím se dá pracovat, když víte, v kterou dobu pracovat a ve kterou si dát raději pauzu. V souvislosti s tím doporučuji knížku Cyklická žena od Mirandy Gray. Myslela jsem si, že dokážu pracovat jako robot.. kdysi, ale je to blbost. Kolikrát jsem to i tak dělala, navzdory únavě a všemu, ale věřte, že to je k ničemu, protože vás to nakonec doběhne.

Pokud máte tendenci neustále od něčeho odbíhat, nezoufejte, jak jsem psala, dá se to trénovat. A začít můžete hned. Zpočátku stačí sledovat myšlenky, sledovat to, kdy a proč máme tendenci od činnosti prchnout a věnovat se něčemu jinému... a prostě si VĚDOMĚ říct NE!

Mějte na paměti, že každé drobné vyrušení vám z hodiny času může odebrat z hodiny klidně 15 minut, kdy se budete k činnosti zase vracet a \"naskočíte\" do procesu tvorby.

Dnes pro vás mám speciální úkol :). Schválně si vyzkoušejte, kolik toho stihnete za hodinu, kdy se 100% soustředíte na to, co děláte. Hned potom si to všechno zapište. Můžete se o to podělit i s ostatními na stránce na Facebooku nebo v komentářích.

Je to dovednost, kterou se opravdu vyplatí mít :).

Krásný den,

už včera jsem se zmínila, že každý den není posvícení. Ano, má na nás vliv fáze menstruačního cyklu, fáze měsíce na obloze (na někoho větší, na někoho menší), ale také ÚNAVA.

Často od svých \"studentů\" slýchám, že bych si měla taky někdy odpočinout, že neustále jen pracuji. A ano, pracuji a často opravdu hodně, ale můžu si to dovolit právě díky odpočinku. Odpočinek zařazuji do svého \"pracovního programu\" už skoro pravidelně, protože vím, že jen díky němu mám sílu a tu správnou energii pokračovat dál.

Dám do svých kurzů a produktů lásku, elán, energii. Byly ale doby, kdy jsem se snažila jen pracovat a musím říct, že to nefungovalo a ani vám to nedoporučuji. Byla jsem protivná, podrážděná, často se sotva držela na nohách, ale pracovala jsem za každou cenu. Vždyť přeci \"MUSÍM\". Došla jsem až k zápěstí v ortéze, límci na krku a přibouchnutým prstem v autě.

Neposlechla jsem svoje tělo, neposlechla jsem varování.

A proto nikomu nebudu říkat, dneska nesplníš, jsi špatný. Dneska jsi necvičila, tak to teda ne, hybaj! Nebo bububu, ty jsi mi dneska neposlala úkol. Nenatočila jsi dneska video? Tak to budeš mít peklo! Sama to někdy taky nedám. Něco si naplánuji a nakonec to prostě přehodnotím.

Plánujte, ale NE ZA KAŽDOU CENU!  

Ono někdy i to přehodnocení je dobře. Když jsem  sebe sebe ještě nedokázala tak vnímat, vyčítala jsem si to. Nepracuji, i když bych měla, nerozuměla jsem sama sobě a nerespektovala svoje pocity a potřeby. Tenhle rozpor způsobil to, že jsem nakonec několik dní ležela a přemýšlela o tom, že se zabiju, protože jsem měla pocit, že to dál prostě nedám. Nedokázala jsem s nikým mluvit, nikomu o tom říct, jen jsem civěla před sebe... Samotnou mě to překvapilo, protože jsem nikdy nic takového nezažila, i přes to, že dětství a dospívání jsem neměla snadné.

Jak vidíte, neudělala jsem to, za to jsem ve svém životě od té doby udělala spoustu změn. Až tak daleko dokáže člověka dovést, když neustále nechce vidět a slyšet a jde přes moc.

Krom toho jsem taky zjistila, že když si odpočinu, udělám pak mnohonásobně víc práce, než když se snažím něco dělat urvaná a rozlítaná.

ODPOČÍVEJTE, protože to je důležité a nevyčítejte si, protože i odpočinek vám pak pomáhá k akci. Umíte si představit sportovce, který téměř nespí a pak má jít někam podávat výkony?

A kdy to asi tak máte dělat? (To jsem se vždycky ptala já) A teď odpovídám... Když budete chtít! Dovolte si to! Protože když zvládnete, pro co se rozhodnete, zvládnete i odpočívat :). Nemusíte se celý den někde válet, ale prostě si dělejte radost, dejte si vanu s pěnou, vezměte si knížku, dělejte, co chcete, ne co \"MUSÍTE\"!