To je velmi dobrá otázka. Jaká je tvoje odpověď? 

1)Ano, dokážu si plným douškem užívat tady a teď.
2) Ne, moje mysl mě vhání neustále do minulosti, nedokážu odpustit staré křivdy, které se staly
3) Ne, moje mysl utíká neustále do budoucnosti, protože si vytvářím domněnky o tom, co bude. Tyto domněnky jsou tvořeny energií strachu. Strachu ze života. Očekávám samé katastrofické scénáře, protože se bojí a nevěřím si. Jsem lapen/a svou myslí.
Pokud si dokážeš užívat přítomnost, jsi tvůrce vlastní reality. Pokud jsi v mysli neustále v minulosti nebo budoucnosti, jsi oběť své mysli.
Je na čase aby naše mysl sloužila nám a ne my ji.

Pamatujete na cvičení z minulé lekce s budíkem?

Teď je na čase, jít do akce! Dejte si na mobilu budík na každou hodinu. Do upozornění si dejte větu \"Na co myslíš?\" a pokaždé když se tě budík zeptá, budeš vědět, jak na tom jsi. Pokud se načapeš, že jsi v minulosti nebo budoucnosti, zpřítomni se (nejlépe tak, že začneš oceňovat, vše co máš a pokaždé procítíš velkou vděčnost- to je skvělá pomůcka).

Jde zkrátka o to, abychom cítili v sobě spokojenost tady a teď, jinak je to hrozná past.

Když dokážeme být v energii dostatku tady a teď, vibrujeme na úrovni lásky (to už jsme se učili - to je ta největší energetická úroveň) a podle zákona přitažlivosti \"Stejné přitahuje stejné\", budeme do svého života přitahovat další krásné věci, prožitky. Bude to mít efekt sněhové koule.

Pusťte se do toho , jde přeci o vás 😉